Poznámky ke knihám 7

Objevil jsem zajímavou možnost půjčit si kvalitní knihy přímo v prostorách mého pracoviště (CIIRCu). Toho jsem hned využil a pár knih si hned vypůjčil. Zde uvedu osobní poznámky, které jsem si vypsal ze vybraných knih. Za půjčení děkuji Kariernímu Centru ČVUT. Dále jsem začal využívat Národní technickou knihovnu a Městkou knihovnu v Praze .

Vícedílný cyklus výpisků:

Kvantová teorie nikoho nezabije

Napsal Marcus Chown
Link

Kniha mě tak zaujala, že bych si o ní chtěl rozšířit svoji knihovnu. Bohužel je momentálně v knihkupectvích nedostupná a nevím jestli se plánuje dotisk.

Poznámky

Alfa částice vypálená do zlaté fólie se občas odrazila -> zánik pudikového modelu a objevení atomového jádra (Ernest Rutherford)
Vlnově-částicová dualita je základ kvantové fyziky - světlo se nám jeví jako proud částic nebo jako vlna (nikdy ale nemůžeme spatřit obě strany mince současně) - pravděpodobnostní vlna
Foton může být na obout stranách okenní tabulky současně - dík tomu, že ho můžemem popsat jako vlnu a ta tvoží superpozici
Varianta Youngova experimentu - foton pálíme na dvojšterbinu a on interferuje sám se sebou (vlnový pohled na foton)
Jenom izovolovaná objekty jsou kvantové - malé objekty jdou snáže izolovat
Heisenbergův princip neurčitosti - neni možné změřit energii částice a časový interval její existence
Celé lidstvo by se vešlo do kostky cukru - kdybychom odsáli prázdný prostor
Dekoherence (prav. vlny, které se nepřekrývají) má za následek že nemůžeme kvatové jevy pozorovat přímo
Speciální teorie relativity v kostce - Rychlost čehokoliv je vzdálenost děleno čas. K měření vzdálenosti používáme pravítko a k času hodiny. Rychlost světla je všude stejná - otázka zní jak může někdo, kdo se pohybuje a ten kdo stojí neměřit stejné hodnoty? Aneb co se musí stát s jejich pravítky a hodinami aby to vycházelo?
Zrychleni a gravitace je evivalentní - vyšleme paprsek ve zrychlující raketě a ten bude zakřivený (ale kosmonaut uvnitř o zrychlovaní nic neví a cití jenom “gravitaci”) - paprsek vždy volí nejkratší cestu a proto se také dá usoudit, že nejkratší dráha paprsku je pod vlivem gravitace křivka
Samotná gravitace může být zdrojem další gravitace

Náboženství pro ateisty

Napsal Alain De Botton
Link

Kniha vychází z tradic a myšlenek hlavně křesťanství a židovství. Částečně čerpá i z budhismu. Slouží jako můstek mezi ateistou a zapáleným věřícím - oba dva mají zkreslený pohled na svět. Ateista, by podle knihy, neměl opovrhovat vším, co jenom trochu souvisí s vírou a věřící by mohl připustit, že existují i jiné víry, ze kterých je velmi prospěšně čerpat.

Poznámky

Chováme se lépe když máme publikum (když si myslíme, že se někdo dívá) - proto představa vševidoucího boha, může působit efektem pozorovatele a způsobovat větší kázeň
Celý žívot nejde žít spořádaně - proto v náboženství existují v roce pevně určené období, kdy je většina tabu povolena
Trestat, až po provedení zločinu (tradiční soud) je méně účinné než zločinu předcházet (naboženství dává doporučení jak žít, aby člověk nespáchal zločin)
Naboženství určuje seznam knih, které je nutno opakovaně číst - vede k hlubšímu pochopení myšlenek v knize - jak často si přečtete něco vícekrát? Pomatujete si knihu, kterou jste si přečetli jenom jednou? - může ale vést k tomu, že v knize najdeme i myšlenky, které tam nejsou
Naboženství nás učí být šťastní i za maličkosti - židovská motlitební kniha s motlitbou při příležitosti prvního sezónního ovoce, motlitbou při nákupu nového oblečení nebo pro obdiv trávicího traktu
Skupinové motlitby, Zeď nářků -> připomenutí, že ostatní mají také své problémy
Naboženství uvádí člověka jako nedokonalého jedince (na rozdíl od Boha) -> nemůže všechno, co se mu stane pochopit -> je třeba brát události z perspektivy - to, co se mi děje nemusí mít důvod, který jsem schopný pochopit a neměl bych proto taky být vztahovačný (slova typu “Proč se tohle děje zrovna mě?”)
Instituce dávají slovům a myšlenkám váhu - pokud myšlenka vyjde například z univerzity má větší váhu než od jenom jednoho člověka - není to ale vždy žádoucí

Svobodná vůle

Napsal Sam Harris
Link

Velmi krátká kniha s velmi zajímavou myšlenkou. Přemýšleli jste proč vás napadá to, co Vás napadá? Nemůže Vás přece napadnout něco, co Vás nenapadlo. Nejsou Vaše myšlenky výsledkem prostředí ve kterém jste žili a žijete, lidmi s kterými jste komunikovali a určité fyzikální náhody? Je tam vůbec místo pro svobodnou vůli? A co je vlastně svobodná vůle dělat si, co chcete? Co kdyby jste si vyměnili všechny atomy těla a mozku s nějakým sériovým vrahem? Udělali by jste potom ty samé zločiny? Kniha předkládá tyto myšlenky, o kterých stojí za to se zamyslet - knihu lze přečíst během jednoho dne ale myslím, že přemýslet o ni budete mnohem déle.

Poznámky

Již v současné době lze podle aktivity v mozku poznat určitá rozhodnutí, než si to sami uvědomíme - je to jenom otázka přesnosti nástrojů
Filozofie o svobodné vůli:
- Determinismus
- Libertarianismus
- Kompatatibilismus - uznává určitou formu svobobné vůle s kombinací s determinismem - (pokud nás k tomu, abychom si vzali druhou zmrzlinu nikdo nenutí, tak se podle nich jedná o svobodnou vůli - ale kde se vzala ta myšlenka na to dát si druhou zmrzlinu je záhadou)

Můj názor se kloní k přesvědčení, že díky pravděpodobnostní podstatě některých procesů v mozku naše chování nemůže být plně deterministické (tj. nelze po zkopírování veškerých atomů do nějaké simulace předvídat moje následující akce) ale na druhou stranu také k tomu, že myšlenka naší svobodné vůle mi přijde zastřena velkou neznámou. Myslím, že jsme hlavně pozorovateli svých rozhodnutí, které probíhají v našem mozku - myšlenek, které nám jsou mozkem předloženy. Tento pohled nám ulevuje od tlaku za následky našich špatných rozhodnutí a zároveň nás to činí pokornými za naše úspěchy - obojí měla za následek náhoda a vliv náhody z okolí.

Written on February 10, 2020