Poznámky ke knihám 10

Objevil jsem zajímavou možnost půjčit si kvalitní knihy přímo v prostorách mého pracoviště (CIIRCu). Toho jsem hned využil a pár knih si hned vypůjčil. Zde uvedu osobní poznámky, které jsem si vypsal ze vybraných knih. Za půjčení děkuji Kariernímu Centru ČVUT. Dále jsem začal využívat Národní technickou knihovnu a Městkou knihovnu v Praze. V době COVID karantény přibil další zdroj knih Bookport, který poskytuje dočasný bezplatný přístup k online knihám pro studenty.

Vícedílný cyklus výpisků:

• První část
• Druhá část
• Třetí část
• Čtvrtá část
• Pátá část
• Šestá část
• Sedmá část
• Osmá část
• Devátá část
• Desátá část
• Jedenáctá část
• Dvanáctá část
• Třináctá část
• Čtrnáctá část
• Patnáctá část

Ekonomícké bubliny

• Napsal Dominik Stroukal
  • Link

• Ve skutečnosti dnes peníze vznikají pomocí nových úvěrů. Kdykoliv jdete do banky a vezmete si hypotéku či jiný úvěr, banka vám nedá cizí peníze.

• Tvorba vlastních peněz: můžete mi napsat na papír, že mi slibujete, že mi dáte cenu počítače plus deset procent navrch za dva roky. A co víc, slíbíte to komukoliv, kdo s tímto papírem za vámi přijde. Díky tomu ho já můžu dál prodat, takže s tím možná budu souhlasit. Prodám papír výměnou za něco jiného našemu společnému známému? Je to možné. Prodám ho venku na ulici? Nejspíš ne. - je to o důvěře
  • Milton Friedman - „helicopter money“, tedy jako o vrtulníkových penězích. Situace, jako kdyby vláda shazovala lidem peníze z vrtulníku. K čemu to vede? Byť jediná koruna otevírá Pandořinu skříňku. Z historie hyperinflací víme, že občas začínaly právě tím, že někdo dal někomu jen trošililinečku málo nově vytvořených peněz. Celý současný peněžní systém ale stojí na důvěře.
• Rostoucí cena pomerančů vede k jejich vyšší produkci. K tomu je potřeba zaměstnat více lidí a strojů. A i jejich cena poroste. Rostou tak mzdové a další náklady napříč celou ekonomikou. Vyšší mzdy začínají lidé utrácet, a ještě více rostou ceny. Roste inflace.
  • S rostoucí peněžní zásobou se nafukují ceny nemovitostí, rostou akciové trhy a všemožné investice. Pečivo a knihy také zdražují, ale ne tolik. Když budete stokrát bohatší, tak si možná koupíte tisíckrát víc akcií, možná dvakrát tolik aut, ale asi ne o moc víc chleba.
  • Nejhorší z nákladů inflace je rozostření cenových signálů. Dostali jste přidáno, protože jste dobrý ­zaměstnanec? Nebo kvůli inflaci? Nebo navzdory inflaci? Zdražuje chleba kvůli novým penězům, nebo protože se lidé rozhodli jíst méně masa a chtějí více pečiva? Pokud jde jen o inflaci, potom byste měli zvednout ceny, ale pokud chtějí skutečně více pečiva, hodilo by se přeškolit některé řezníky na pekaře a začít více pečiva vyrábět. Ten nejdůležitější signál v ekonomice, který nám má sloužit, tedy cenu, vidíme najednou v mlze.
  • Bez cen bychom byli slepí, jak tvrdil Ludwig von Mises. Díky cenám víme, co lidé chtějí, čeho máme vyrábět více a z jakých materiálů, jakou prací, s jakým množstvím kapitálů. Díky cenám víme, čím nemáme plýtvat, protože je to vzácné. A vzácnost, lidská přání a potřeby se neustále mění. Proto potřebujeme, aby se neustále měnily i ceny.
• Když si vezmete úvěr u své banky a na konci dne se zjistí, že vám poskytla peníze, na které nemá dostatečné krytí, potom musí zavolat na pomoc centrální banku. Ta jí za svou předem stanovenou úrokovou sazbu nabídne dorovnat rozdíl. A samozřejmě, že protějšek to vezme, jinak by je zavřeli. Tato úroková míra centrální banky je klíčové číslo.
  • Nejvíc učebnicovým příkladem je finanční krize z roku 2008. Centrální banky po celém světě měly strach, že začnou padat ceny. Začaly tak snižovat své úrokové sazby. Pro banky se najednou stalo levnějším půjčit si od centrální banky a nevyplácelo se jim naopak centrální bance půjčovat. Proto raději půjčovaly peníze lidem, tedy snížily své sazby na hypotékách a dalších úvěrech. A lidé si úvěry brali víc, koneckonců byly levnější, a tedy výhodné. Tím se vytvořily nové peníze, které lidé utráceli v reálné ekonomice a ceny zvyšovaly. Když v roce 2018 začaly ceny růst nad dvouprocentní cíl České národní banky, začala naše centrální banka sazby zvyšovat. To vedlo k utlumení úvěrové činnosti, peníze se nevytvářely tak rychle, a to vedlo k nižšímu růstu cen v ekonomice.
  • Úrok je informace, která nám říká, jak moc si lidé cení současnosti oproti budoucnosti

• Rakouský ekonom Carl Menger. Podle něj není hodnota objektivní, nýbrž subjektivní. Pokud stojí jedno pivo 30 korun, není to kvůli práci do piva vložené, ale protože si ho kupující cení na více než 30 korun a prodávající na méně než 30 korun.

• Deflační spirála - všichni budou čekat, že budou klesat ceny, nebudou utrácet dnes, ale šetřit. Proto nebudou výrobci dostávat peníze, aby platili své zaměstnance a vyráběli. I kdyby nezkrachovali, tak začnou propouštět. Snížit mzdy je pro ně obtížné, protože lidé mají podepsané dlouhodobé smlouvy. Lidé bez práce budou mít ještě méně peněz na utrácení, takže se situace ještě zhorší a vše se točí ve spirále, dokud ekonomika neskončí technicky v totálním rozkladu. I kdyby byly mzdy flexibilní a nikoliv strnulé, stačí očekávání budoucího poklesu cen k tomu, aby lidé neutráceli.
  • Při deflaci vaše dluhy rostou
• Peníze nevznikly ze směnného obchodu, ale jako úvěr. V podstatě jsou peníze pořád tím samým, čím byly od počátku – dluhem.
  • Vznik peněz v momentu, kdy se dluhy začaly přepočítávat na jednu komoditu. Koupíte si chleba na dluh, ale už nedlužíte chleba, ale dvě mušle. Když bude chtít pekař mouku, může ji koupit za váš závazek a zaplatit dvě mušle. A kdyby chtěl jen půlku mouky, může zaplatit půlkou závazku. Navíc může dluh začít kdokoliv kdykoliv vymáhat a rázem máme peníze takové, na které jsme zvyklí.
  • Zákonné platidlo znamená měnu, ve které v dané jurisdikci nesmí nikdo odmítnout přijmout splátku úvěru. Jinými slovy, když vám dlužím stovku a donesu vám místo toho basu, můžete to přijmout, ale nemusíte. Když vám donesu stokorunu a vy ji nebudete chtít přijmout, zažaluji vás a donutím vás skrze státní aparát tuto stokorunu přijmout, i kdybyste nechtěli.
  • Možná to nevíte, ale dnes se nesmíte domluvit se svým šéfem, aby vás platil ve zlatě, v dolarech nebo v bitcoinech. Respektive můžete, ale část mzdy vám stejně ze zákona musí vyplácet v českých korunách.
• Cantillonův efekt – situace, kdy peníze mění ceny různě, podle toho, kam tečou.
  • Když se vytěží nové zásoby drahého kovu, první začnou růst ceny těch věcí, které nakupují vlastníci dolů.
  • Když si na něco začnou půjčovat investoři, začne hodnota daného aktiva růst. To naláká spekulanty, kteří přilejí další kapitál a hodnota ještě více roste. V tu chvíli se objeví gambleři, kteří doufají, že stihnou na vlnu naskočit a včas vystoupit. Když někteří začnou vystupovat, případně se z jiných důvodů cena otočí, gambleři začnou krachovat, což s sebou stáhne i spekulanty, a nakonec často i investory, kteří neudělali vůbec nic špatně.
  • Americký akciový trh zachvátily nové peníze z levného úvěru. Najednou si skoro každý mohl dovolit mít peníze a roztáčet je na kole štěstí na Wall Street. Akcie rostly do nebes a nové a nové peníze přesvědčovaly každého, že růst může být nekonečný
• Centrální banky můžou nakupovat, co se jim zachce. Líbí se jim akcie vaší firmy? Můžou je koupit. Líbí se jim státní dluhopisy? Nakoupí je. Líbí se jim eura? Koupí jich tolik, kolik chtějí. Jednoduše proto, protože centrální banka si může koupit, cokoliv chce. Umí „tisknout“ „peníze“.
  • Když si ale centrální banka koupí eura, obvykle si je nekupuje od lidí, ale od bank. Zavolají do banky a proti nově vytvořeným korunám si nakoupí eura. Nejsou to ale peníze, alespoň ne v pravém slova smyslu. Tyto „peníze“ totiž netlačí na žádné zvýšení peněz. Pouze zprostředkovaně. Nyní mají banky totiž více korun a začnou více půjčovat. Tím teprve vytvoří nové peníze. A ty se utrácejí a zvyšují ceny. Centrální banky tak nákupem všemožných aktiv pouze motivují komerční banky, aby se nebály poskytovat více úvěrů.
  • Centrální banka je jediná instituce, která nemůže nikdy z definice zkrachovat. Může ale zkrachovat její produkt, který nabízí na trhu a na který má monopol – tedy národní měna.

• Finanční deriváty jsou prakticky cokoliv, co je derivované, tedy odvozené od nějakého podkladového aktiva. Když se ­spolu domluvíme, že si tuto knihu koupíte zítra za 200 korun, je to už finanční derivát. Vy spekulujete, že zítra bude draží než 200 korun a na smlouvě vyděláte. Já doufám, že bude stát méně než 200 korun a vydělám já.

• Místo sledování historických dat dává mnohem větší smysl pozorovat, kudy a kam tečou nové peníze. Opravdu si někdo myslí, že čtyřnásobek nebo šestinásobek za deset let je reálným výsledkem rostoucí produktivity, nových technologií nebo lepšího využívání přírodních zdrojů
  • Co si lidé, kteří bohatnou, asi koupí? Možná sem tam nové auto, možná i trochu více jídla, ale určitě se dříve nebo později dostanou jejich peníze na akciový trh.
  • Neobnovujme důvěru úvěrovými zásahy. Přesně to, co nyní děláme špatně. Když důvěra mezi lidmi klesá, centrální banky uměle snižují sazby, aby trh přesvědčily, že se máme dobře. V době, kdy se dobře nemáme. Uměle tak vyvolávají důvěru, která nestojí na pevných základech.
• Je lepší si byt pronajmout, nebo si koupit vlastní? Jsem ekonom a nemůžu mít jinou odpověď, než že v průměru by to mělo být stejné. Pokud by se mnohem víc vyplatilo bydlet ve vlastním, lidé by to dělali, nikdo by se nepral o pronájmy a jejich cena by se přizpůsobila. Kdyby naopak všichni chtěli bydlet v pronájmu, vyplatilo by se najednou relativně víc koupit si byt, protože cena nájmů by rostla.

Prázdniny v Evropě

• Napsal Ladislav Zibura
  • Link
• Oproti předchozím dílům mi styl přišel více cestopisný (než satirický)
• Cesta vedla z ČR na sever až k polárnímu kruhu a po přeletu z Kodaně do Athén pokračování na sever až do ČR
• K zamyšlení je, jak bude možné stopovat v pokoronavirové době
• Obsahuje mnoho jednostránkových odboček, ze kterých jsem se dozvěděl mnoho o mentalitě, historii a geografii procházených míst

Zátopek … když nemůžeš, tak přidej! (komiks)

• Napsal Jan Novák
• Ilustroval Jaromír 99
  • Link
• Zajímavý pohled na sportovní výkony Emila Zátopka a seznámení s jeho ženou Danou Ingrovou (která se narodila ve stejný den, měsíc a rok jako Emil a získala zlatou v hodu oštěpem v Heslinkách 1952 - stejná olympiáda, kde E. Zátopek získal 3 zlaté medaile - 5000m, 10000m a maraton)
• Jeho začátky u Baťi ve Zlíně, potom přenus k armádě, kde díky sportovním výkonům postupoval v hierarchii výše a výše
• Nakonec i odpor ke komunistické straně, aby mohl jeho kamarád a další sportovec Stanislav Jungwirth také odjet na závody

Zdravá střeva, zdravý život

• Napsal Joachim Bernd Vollmer
  • Link
• Přetížení žaludku a zbytečně prodloužená doba pobytu stravy v něm jsou vyvolávány nedostatečným žvýkáním a tučnou, sladkou, příliš studenou či příliš horkou potravou
• Zatímco naše játra, orgán zbavující nás jedů, upřednostňují malou porci několikrát denně, je pro náš trávicí systém peklem, když musí celý aparát aktivovat kvůli sebemenšímu soustíčku - střevo si libuje, když je v nasazení jen dvakrát či třikrát denně, takže s radostí oželí různé svačinky a drobná občerstvení.
• Dostatek tekutin stolici zvlhčuje, nedostatek způsobuje její tuhost. Chemické potraviny způsobují stoku, biologické zajišťují čistotu. Strava bohatá na maso vyvolává hnilobné plyny, rostlinná strava kvašení. Stres a strach způsobují průjem, nicnedělání naopak líná střeva
• K večeru si nedávejte salát ani syrovou stravu, pouze v případě, že jste na to zvyklí a živíte se výhradně syrovou stravou. Pak alespoň v době před večeří, během ní a po ní nepřijímejte tekutiny (jinak vznikne „kvasná káď“)
• Jed od léku odlišuje pouze podávané množství
• Dělená strava je forma výživy, kterou vyvinul počátkem 20. století americký lékař William Howard Hay. Při této dietě nemají být během jednoho chodu konzumovány potraviny obsahující bílkoviny a sacharidy
  • Skupina bohatá na sacharidy: chléb, brambory, rýže, těstoviny, výrobky pšenice a cukru s výhradami.
  • Neutrální skupina: salát, zelenina, houby, ořechy (mezi které nepatří arašídy), tuky, bylinky.
  • Skupina bohatá na bílkoviny: maso, ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky, například tvaroh, jogurt a sýry

Ekonomix: Jak funguje (a nefunguje) ekonomika

• Napsal a nakreslil Michael Goodwin & Dan E. Burr
  • Link
• Jasné a srozumitelné vysvětlení základních ekonomických pojmů v paralele dějin USA
• Vysvětlení ekonomiky jako celku, jejího vývoje a také důvody krizí, které nastaly během historie peněz
• Doporučuji k přečtení

Written on May 27, 2020