Duševní rozvoj na Taiwanu (CZ)
Toto je doplňková část k trilogii “Všeználek”. Je více o mých osobbích pocitech a duševním rozvoji. Níže odkazy na předchozí příspěvky, pokud jste ještě neviděli, doporučuji aspoň zběžně prohlédnout.
- Začátek studia na Taiwanu a obecně o Taiwanu
- Všeználek si stěžuje na Taiwan I.
- Všeználek si stěžuje na Taiwan II.
- Všeználek si stěžuje na Taiwan III.
- Všeználek si stěžuje na NTUT
- Výlet: Kuala Lumpur
- Výlet: Melaka
- Výlet: Bali
- Výlet: Okinawa
- Výlet: Macau
- Výlet: Honk Kong
- Výlet: Tokio
- Rady a tipy
Nový přátelé z celého světa
Jestli jste četli moje předchozí příspěvky, zvláště ty o škole, museli jset mít pocit, že to byl ztracený semestr. No co se týče “tvrdých” znalostí ano. V čem mi ale tento semestr velmi pomohl jsou “měkké” dovednosti, které jsem v Praze moc neprocvičoval (čtěte jako že jsem byl asociál). Myslel jsem, že budu více chodit na párty, ale to prostě nejsem já, tak jsem svoji pozornosti zaměřil na seznamování lidí, kteří mě mohou duševně posunout a ne jenom pozvracet. Po 4 měsících tady jsem navštívil snad 20 meetupů, několik konferencí. Je zde silná blockchainová komunita a mnoho příjemných lidí z celého světa. Doufám, že se s většinou ještě někdy potkám.
Také jsem rád poznal ostatní exchange studenty, kterých tu tento semestr bylo asi 20. Dalším zdrojem zajímavých osobností byli zdejší mezinárodní studenti (tj. studenti studující v angličtině ale celý program a ne jenom semestr). Každý s kým jsem se potkal, mě obohatil o jeho způsob myšlení a předal mi neocenitelný střípek do skládačky “můj pohled na svět”.
Čas na sebepoznání
Díky času, který jsem pro sebe měl, jsem také objevil současný trend - meditaci. Většinou bývám k těmto zkomerziovaných činostem skeptický, ale poté co jsem s meditací začal musím smeknout a potvrdit, že opravdu cítím na svém chování změny - dokážu se lépe soustředit a jsem klidnější. Další věc, kterou jsem zdokonalil je způsob jak odpočívat. V Praze bych se popsal jako workoholik, tím jsem snad/bohužel pořád, ale z důvodu dostatku času o tom přemýšlet jsem si uvědomil, že odpočinek je také velmi důležitá součást práce. Upřesnil jsem si také kam chci směřovat se svým životem a koho si chci držet na blízku. Že pro mě neni podstatné, kde jsem, ale s kým tam jsem a s kým mohu ty zážitky sdílet. Snad jsem se také naučil více věřit ostatním, ale s vědomím, že i sám si dokážu poradit. Hlavní přínos pro mého nemocného ducha také bylo, že jsem si uvědomil že “Člověk si zvykne na všechno”. Takže pokud něco na začátku vypadá jako peklo, nejspíš to peklo bude, ale stejnak si na to zvyknete a přestanete to vidět tak černě.
Proč jsem smazal fotky z Facebooku
Také se změnil můj pohled na svět sociálních médií a online sociální iterakce obecně. Nemám nic proti ukazování fotek přátelům, ale myslím, že to zbytečně vytváří tlak na jedince. Pokud je forma prezentace dobře mířena, vznikne pocit zvědavosti a pobavení, to je správné. Ale mě, při pohledu na Facebookovou zeď ostatních, spíše napadne, že marním svůj život, když jsem nebyl tady a taky támhle … Ten pocit neni zdravý a ani opodstatňěný. Každý z nás je unikát a každý má svůj způsob žití, svoje tempo, svoje radosti. Nechci podporovat tento trend a pokusím se svoji sociální interakci směřovat více do “zábavné” formy. To znamená, že moje fotky budu umísťovat na tento blog, i se snad humorných dokreslením situace, za které byli pořízeny, toho se na Facebooku težko dosahuje.
A to by bylo prozatím vše. Děkuji