Začátek studia na Taiwanu a obecně o Taiwanu (CZ)
Chtěl bych napsat sérii příspěvků o mém studijním pobytu na Taiwanu. Osnova by měla být následující (bude se postupně měnit):
- Začátek studia na Taiwanu a obecně o Taiwanu
- Všeználek si stěžuje na Taiwan I.
- Všeználek si stěžuje na Taiwan II.
- Všeználek si stěžuje na Taiwan III.
- Všeználek si stěžuje na NTUT
- Výlet: Kuala Lumpur
- Výlet: Melaka
- Výlet: Bali
- Výlet: Okinawa
- Výlet: Macau
- Výlet: Honk Kong
- Výlet: Tokio
- Rady a tipy
Po pohovoru, zkoušce a hromadě starostí jsem se stal Taiwanským studentem. Je to jenom na jeden semestr, ale i tak jsem přesvědčený, že to člověka změní k nepoznání. Jen si to představte – začíná na zelené louce, nikoho nezná, rodina a přátelé jsou daleko a jediný na koho se může spolehnout je on sám. To pro mě bylo hodně nové a i po téměř 2 měsících si na to musím stále zvykat. K tomu se přidaly partnerské problémy a máme recept na ideální “výlet”, kde se fakt jede od nuly.
Proč Taiwan? Původní plán zněl jasně: Japonsko. Jenže když jsem si udělal představu o cenách, jaké tám vládnou a když ve škole zjistili, jakou angličtinou vládnu já, nabídli mi moji třetí volbu, Taiwan. A já ji přijal.
Chtěl bych vás upozornit, že Taiwan má dost zajímavou historii – pokusím se ji vtěstnat do pár vět. Nejdříve tu žili domomordci. Jak to tak bývá, zanedlouho sem přišli ti “chytřejší” z Holandska a z Číny (to především) a území si zabrali. Za nějaký čas, po prohrané roztržce mezi Čínou a Japonskem, se ostrov stal územím Japonska na dalších zhruba 50 let (do roku 1945). Pak to Japonci ve druhé světové válce konečně vzdali a ostrov se opět stal součástí Číny. Od roku 1912 vládla v Číně strana s názvem Kuomintang neboli KMT - ta ale musela strategicky zdrhnout na ostrov, protože pevninu zasáhla tvrdá ruka komunismu (nastal převrat). Tak se stalo, že na pevnině se usídlili komunisté, kteří tvrdili, že právě oni jsou ta “pravá” Čína, a z Taiwanu operovala KMT, která o sobě tvrdila to samé. Hlavním představitelem KTM byl Chiang Kai-shek, který, když se to vezme kolem a kolem, také nebyl úplně demokrat, a tak si na opravdové demokratické volby Taiwan musel počkat až někdy do roku 1996, kdy už byl Chiang Kai-shek dávno po smrti. Celá tahle situace (a také to, jaký nabírá Čína ekonomický význam) měla za následek, že většina států Taiwan přestala uznávat jako suverénní stát.
Historie mě ale nezastrašila (možná to bylo tím, že jsem ji prostudoval až s letenkami v kapse a s protilátkami proti žloutence a břišnímu tyfu v krvi) a vyrazil jsem. Moje první rada pro příjezd na jeden semestr zní – na letišti tvrďte, že jste turista a že se zde zdržíte méně než 90 dní. Za ušetřené peníze si pak kupte letenku do okolních států (tj. opravdu v rámci těch 90 dnů vycestujte). Ja doporučuji Malajsii a nebo Okinawu (ta je ale docela drahá). Ale o tom snad příště.
Druhá rada – aby bylo vše korektní, musíte do systému ČVUT nahrát několik dokumentů. Většinou se jedná o formality a slouží jako podklady k získání studijního stipendia, které činí asi 10 000 za měsíc, tj. zhruba 40 000 za semestr. To vám stačí tak akorát na letenku a ubytování na koleji. Pro život zahrnující jídlo a pití potřebujete jiné zdroje. Což není zas až tak zlé, takové náklady jsou v Taipei srovnatelné s Prahou. Pouze pokud běžně většina vašich příjmů padne na alkohol a party, může vás těšit, že tady ušetříte, a to hned ze dvou důvodů. Zaprvé proto, že alkoholických nápojů je v Taipei jako šafránu a zadruhé proto, že i to málo je dost drahé, takže vás nejspíš přejde chuť.
Teď trochu k univerzitě. Jméno univerzity, sídlící v samém srdci Taipeie, je NTUT (National Taipei University of Technology). Škola je pro anglicky studujícího člověka se zaměřením na IT/programování vyloženě špatná volba – to je můj názor, i když většina ostatních studentů, kterých jsem se ptal, to vnímá podobně. Lepší volbou jsou univerzity NTUST a NTU. Celková kvalita školy je tristní a kromě sporadické výuky člověka nutí dělat i jiné nesmyslné činnosti (jako třeba psát si blog, pročež vznikl tento pilotní příspěvěk). Jinak by mírný workoholik jako já zešílel. Někteří učitelé odmítají mluvit anglicky, i když by podle sylabu měli; další to sice zkouší, ale bohužel to spíš než angličtinu připomína dávící se kočku. Nakonec se ale můj rozvrh (po vcelku smutném prvním týdnu plném hledání) ustálil na:
- Úterý : The analysis of macroeconomics, Business Ethics and Strategic Management, Big Data Technology and Administration
- Středa : Introduction to Entrepreneurial, Financial Management
- Čtvrtek : Cross-Cultural Creativity and Entrepreneurship
Že nevidíte žádné kurzy o programování? To proto, že tady v angličtině žádné nejsou! Ale ono je to vlastně nakonec dobře. I beztoho si programování v životě užiju až až, nehledě na to, že začínám psát diplomovou práci (ehm, začínám už skoro 8 měsíců, když počítám ty neustálé změny v zadání a pokusy, které nikam nevedly), kde programování bude a je také hojně využíváno.
A to by bylo prozatím vše. Děkuji